Archiv autora: andrea

Repozitáře vědeckých dat


Repozitáře vědeckých dat

Jan Hrabal

Stáhnout článek v PDF

Úvod a význam problematiky

Sdílení a dlouhodobá ochrana vědeckých dat má pro komunitu vědců a LTP komunitu zásadní význam. Data z původních výzkumných a průzkumných prací tvoří významnou součást vědeckého poznání. Umožňují badatelům různých oborů objevovat, nalézat, ověřovat a vyvracet nové i zavedené hypotézy a poznatky. Následující text se v první části věnuje problematice sdílení a uchovávání vědeckých dat na obecné úrovni, jsou uvedeny přínosy a význam této aktivity, principy přístupu k vědeckým datům, návaznost na akademické knihovny a Research Data Management, je zmíněna problematika politiky časopisů a nakladatelů v otázkách sdílení dat autory. O jednotlivých oblastech se více píše v citované literatuře. Ve druhé části textu se nachází seznam repozitářů vědeckých dat, jež je rozdělen dle vědních oborů. Seznam přirozeně není úplný, nachází se v něm známé a populární repozitáře, jež byly vybrány dle již existujících seznamů a dle vlastního průzkumu a vyhledávání. Pro zájemce jsou na konci textu uvedeny odkazy na další seznamy repozitářů. Pokračování textu Repozitáře vědeckých dat

LTP tým na TEDx Brno 2015

Chcete se s námi potkat naživo? Příští týden Vám to umožníme, a to hned na TEDx Brno 2015!
A takto nás prezentují:

V rámci doprovodného programu se budete moci seznámit se studentskými projekty Kabinetu informačních studií (KISK) FF MU, ve kterých studenti aplikují své znalosti na konkrétní potřeby cílové skupiny a své prototypy testují v prostředí reálného trhu.
Jeden z projektů se zaměřuje na dlouhodobou ochranu digitálních dat (digital preservation), např. fotografií, hudby, bankovních nebo lékařských dat.

Těšíme se na setkání s Vámi! Více na webu TEDx.

Konference Inforum 2015

Proběhla konference Inforum 2015, na které proběhlo několik zajímavých prezentací z oblasti digital preservation a příbuzných oblastí, které by Vám neměly uniknout:

Jaroslav KvasniceBudoucnost českého webového archivu
Michailidis AlexanderDigitalizace kulturního obsahu v České republice – od intuice ke standardům
Nezbedová Martina - ProArc – open source řešení pro produkci a archivaci digitálních dokumentů

Další přednášky jsou dostupné zde: http://www.inforum.cz/cs/sbornik.

Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 4.

Jan Hrabal, Zdeněk Hruška

Článek v PDF

V závěrečném dílu našeho seriálu se tentokrát zaměříme na důvěryhodnost digitálních repozitářů a jaké nástroje jsou k dispozici pro její hodnocení. Protože důvěryhodný repozitář je jedním z důležitých cílů cesty k dlouhodobé ochraně dat.

Důvěryhodný digitální repozitář je takový, který vykonává přesně to, k čemu se zavázal. To znamená, že pokud repozitář tvrdí, že uložená data dlouhodobě bezpečně ochrání, zajistí jejich autenticitu, integritu a zpřístupní je, tak musí mít nástroje a postupy, kterými to zajistí. Důvěryhodnost ale není jen o technickém zabezpečení, nebo uložení dat – repozitář musí mít zajištěné financování, zkušené a schopné zaměstnance, podporu zřizovatele a další záležitosti pro bezproblémové fungování. Pokračování textu Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 4.

Důvěryhodnost: Sebe-hodnocení institucionálního repozitáře dle ISO 16363-2012

Článek byl převzat ze souhlasem autorky z D-Lib magazine a přeložen do češtiny.

HOUGHTON, Bernadette. Trustworthiness: Self-assessment of an Institutional Repository against ISO 16363-2012. D-Lib Magazine [online]. March/April 2015, Volume 21, Number 3/4 [cit. 2015-05-28]. ISSN 1082-9873. Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/march15/houghton/03houghton.html.

Cílem projektu Deakin Research Online (DRO), který se uskutečnil v Deakin Univerzity Library, bylo vytvořit důvěryhodný digitální repozitář pro výzkumné zprávy. Jeho důvěryhohodnost byla ověřena sebehodnocením podle normy ISO 16363. Repozitář DRO splnil většinu kritérií a audit ukázal také směry dalšího zlepšování. Na základě získaných zkušeností jsou v článku předloženy návrhy a tipy pro správce repozitářů na hodnocení podle ISO 16363. Zpráva doporučuje sebehodnocení repozitářů všem knihovnám.

PŘEKLAD ČLÁNKU V PDF

Článek si v originálním znění můžete přečíst ZDE.

Techniky posuzování rizik a jejich využití v institucionálních repozitářích – užití v Digitálním repozitáři Univerzity Karlovy v Praze

PAVLÁSKOVÁ, Eliška. Techniky posuzování rizik a jejich využití v institucionálních repozitářích – užití v Digitálním repozitáři Univerzity Karlovy v Praze. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2014, 6(1) [cit. 2015-06-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z WWW: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/943.

V článku autorka nejprve popisuje, poněkud obecně, metodiku řízení rizik. Přestože je článek zaměřený na ochranu digitálních dat, začátek lze využít na jakoukoliv situaci.
Později se dostává k novým nástrojům na omezení rizik (formou jejich analýzy) spojených s ochranou dat jako jsou SPOT a DRAMBORA. Přičemž SPOT tato rizika mapuje a DRAMBORA je vhodná k celkové analýze rizik. Mimo jiné se dozvíte, že vývoj tohoto nástroje byl již ukončen. Jedná se o online nástroj, takže není jisté, jak dlouho a za jakých podmínek bude dostupný.
V závěru krátce popisuje využití výše uvedených nástrojů v institucionálním repozitáři Univerzity Karlovy v Praze. Pokud chcete znát výsledek této analýzy, musíte si přečíst článek až do konce.

Přečíst celý článek ZDE.

Pečeť kvality digitálního repozitáře – Data Seal of Approval

FOJTU, A., et al., překl. Data Seal of Approval Board: Pečeť kvality digitálního repozitáře. Zásady verze 2 [online] 19. července 2013 [cit. 2015-05-24]. Dostupný z WWW: http://dsa.cuni.cz/DSA-3-version1-datasealofapproval2.pdf.

Po splnění konkrétních zásad navržených Radou Data Seal of Approval (DSA) je možné prohlásit digitální repozitář za důveryhodný a získává tím Pečeť kvality digitálního repozitáře. Pro kvalitativní hodnocení repozitářů slouží 16 zásad zaměřených na odborné a vědecké materiály. Přeložená příručka hodnocení může sloužit jako formulář pro interní hodnocení repozitáře. Při zájmu o získání Pečeti DSA může uchazeč vypracovat vlastní hodnocení vybraného repozitáře podle stanovených zásad.

Přečíst článek ZDE.

Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 3.

Jan Hrabal, Zdeněk Hruška

Článek v PDF

Ve třetím dílu našeho seriálu si na vzorových případech ukážeme, že open source hnutí se projevuje i v oblasti dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů a také se seznámíme s některými LTP projekty v České republice.

Pokračování textu Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 3.

Automatizovaná archivace kvalifikačních vysokoškolských prací se systémem Archivematica

JORDAN, Mark. Automating the Preservation of Electronic Theses and
Dissertations with Archivematica [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://purl.pt/24107/1/iPres2013_PDF/Automating%20the%20Preservation%20of%20Electronic%20Theses%20and%20Dissertations%20with%20Archivematica.pdf

V článku si můžete přečíst, jak v praxi vypadá dlouhodobá archivace kvalifikačních prací pomocí open source systému Archivematica na Simon Fraser University v Kanadě. Celý postup je podrobně popsán tak, aby ho bylo možné použít i v jiných podmínkách. Přijímání kvalifikačních prací na univerzitě probíhá již od roku 2004, dá se tedy říci, že se jedná o dlouhodobou praxi v této oblasti. Po tuto dobu se snaží univerzita předávání kvalifikačních prací co nejvíce zlepšit, zautomatizovat a minimalizovat chyby. Současně vznikla potřeba data archivovat, co nejlepším způsobem místo klasického uložení formátu pdf.

Článek popisuje celou cestu k dobré praxi univerzity a nevynechává ani vysvětlení základních pojmů, můžete být tedy zajímavý pro odborníky i ty, kteří se touto problematikou teprve začínají zabývat.

PŘEKLAD ČLÁNKU V PDF

Článek si v originálním znění můžete přečíst ZDE.

Přednáška Jana Hutaře v Praze

ÚVT UK si Vás dovoluje pozvat na přednášku

Dlouhodobá ochrana digitálních informací v Národním archivu na Novém Zélandu

Přednášející
Mgr. Jan Hutař, Ph.D.
Digital Preservation Analyst, Digital Continuity Team, Archives New Zealand

Datum
27. května 2015
14,30 -16,30
(registrace od 14,00)

Místo
Univerzita Karlova, Celetná 20, Praha 1, 1. patro – Zelená posluchárna

Anotace
Jan Hutař je od února roku 2012 členem týmu Digital Continuity v Národním archivu Nového Zélandu (NA NZ). V přednášce bude informovat o tom, kam se za poslední dva roky dostal projekt „Government Digital Archive,“ který jako základní součást své infrastruktury používá systém Rosetta od firmy Ex Libris. Dozvíme se, co musel NA NZ řešit při prvních transferech digitálních dokumentů od původců a jak se projektu daří realizovat původní plány.

Paměťové instituce na Novém Zélandu patří v oblasti dlouhodobé archivace k nejaktivnějším na světě a podílí se na několika výzkumných projektech (např. Digital Preservation Technical Registry). Zajímavý bude tedy i pohled Jan Hutaře na současný vývoj v oblasti dlouhodobé archivace.

Registrace:
Kapacita sálu je omezena, registrujte se proto co nejdříve e-mailem na eva.ruzickova@ruk.cuni.cz.

URL pozvánky
http://goo.gl/TLALSN