Archiv pro rubriku: Články

Repozitáře vědeckých dat


Repozitáře vědeckých dat

Jan Hrabal

Stáhnout článek v PDF

Úvod a význam problematiky

Sdílení a dlouhodobá ochrana vědeckých dat má pro komunitu vědců a LTP komunitu zásadní význam. Data z původních výzkumných a průzkumných prací tvoří významnou součást vědeckého poznání. Umožňují badatelům různých oborů objevovat, nalézat, ověřovat a vyvracet nové i zavedené hypotézy a poznatky. Následující text se v první části věnuje problematice sdílení a uchovávání vědeckých dat na obecné úrovni, jsou uvedeny přínosy a význam této aktivity, principy přístupu k vědeckým datům, návaznost na akademické knihovny a Research Data Management, je zmíněna problematika politiky časopisů a nakladatelů v otázkách sdílení dat autory. O jednotlivých oblastech se více píše v citované literatuře. Ve druhé části textu se nachází seznam repozitářů vědeckých dat, jež je rozdělen dle vědních oborů. Seznam přirozeně není úplný, nachází se v něm známé a populární repozitáře, jež byly vybrány dle již existujících seznamů a dle vlastního průzkumu a vyhledávání. Pro zájemce jsou na konci textu uvedeny odkazy na další seznamy repozitářů. Pokračování textu Repozitáře vědeckých dat

Důvěryhodnost: Sebe-hodnocení institucionálního repozitáře dle ISO 16363-2012

Článek byl převzat ze souhlasem autorky z D-Lib magazine a přeložen do češtiny.

HOUGHTON, Bernadette. Trustworthiness: Self-assessment of an Institutional Repository against ISO 16363-2012. D-Lib Magazine [online]. March/April 2015, Volume 21, Number 3/4 [cit. 2015-05-28]. ISSN 1082-9873. Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/march15/houghton/03houghton.html.

Cílem projektu Deakin Research Online (DRO), který se uskutečnil v Deakin Univerzity Library, bylo vytvořit důvěryhodný digitální repozitář pro výzkumné zprávy. Jeho důvěryhohodnost byla ověřena sebehodnocením podle normy ISO 16363. Repozitář DRO splnil většinu kritérií a audit ukázal také směry dalšího zlepšování. Na základě získaných zkušeností jsou v článku předloženy návrhy a tipy pro správce repozitářů na hodnocení podle ISO 16363. Zpráva doporučuje sebehodnocení repozitářů všem knihovnám.

PŘEKLAD ČLÁNKU V PDF

Článek si v originálním znění můžete přečíst ZDE.

Techniky posuzování rizik a jejich využití v institucionálních repozitářích – užití v Digitálním repozitáři Univerzity Karlovy v Praze

PAVLÁSKOVÁ, Eliška. Techniky posuzování rizik a jejich využití v institucionálních repozitářích – užití v Digitálním repozitáři Univerzity Karlovy v Praze. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2014, 6(1) [cit. 2015-06-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z WWW: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/943.

V článku autorka nejprve popisuje, poněkud obecně, metodiku řízení rizik. Přestože je článek zaměřený na ochranu digitálních dat, začátek lze využít na jakoukoliv situaci.
Později se dostává k novým nástrojům na omezení rizik (formou jejich analýzy) spojených s ochranou dat jako jsou SPOT a DRAMBORA. Přičemž SPOT tato rizika mapuje a DRAMBORA je vhodná k celkové analýze rizik. Mimo jiné se dozvíte, že vývoj tohoto nástroje byl již ukončen. Jedná se o online nástroj, takže není jisté, jak dlouho a za jakých podmínek bude dostupný.
V závěru krátce popisuje využití výše uvedených nástrojů v institucionálním repozitáři Univerzity Karlovy v Praze. Pokud chcete znát výsledek této analýzy, musíte si přečíst článek až do konce.

Přečíst celý článek ZDE.

Pečeť kvality digitálního repozitáře – Data Seal of Approval

FOJTU, A., et al., překl. Data Seal of Approval Board: Pečeť kvality digitálního repozitáře. Zásady verze 2 [online] 19. července 2013 [cit. 2015-05-24]. Dostupný z WWW: http://dsa.cuni.cz/DSA-3-version1-datasealofapproval2.pdf.

Po splnění konkrétních zásad navržených Radou Data Seal of Approval (DSA) je možné prohlásit digitální repozitář za důveryhodný a získává tím Pečeť kvality digitálního repozitáře. Pro kvalitativní hodnocení repozitářů slouží 16 zásad zaměřených na odborné a vědecké materiály. Přeložená příručka hodnocení může sloužit jako formulář pro interní hodnocení repozitáře. Při zájmu o získání Pečeti DSA může uchazeč vypracovat vlastní hodnocení vybraného repozitáře podle stanovených zásad.

Přečíst článek ZDE.

Automatizovaná archivace kvalifikačních vysokoškolských prací se systémem Archivematica

JORDAN, Mark. Automating the Preservation of Electronic Theses and
Dissertations with Archivematica [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://purl.pt/24107/1/iPres2013_PDF/Automating%20the%20Preservation%20of%20Electronic%20Theses%20and%20Dissertations%20with%20Archivematica.pdf

V článku si můžete přečíst, jak v praxi vypadá dlouhodobá archivace kvalifikačních prací pomocí open source systému Archivematica na Simon Fraser University v Kanadě. Celý postup je podrobně popsán tak, aby ho bylo možné použít i v jiných podmínkách. Přijímání kvalifikačních prací na univerzitě probíhá již od roku 2004, dá se tedy říci, že se jedná o dlouhodobou praxi v této oblasti. Po tuto dobu se snaží univerzita předávání kvalifikačních prací co nejvíce zlepšit, zautomatizovat a minimalizovat chyby. Současně vznikla potřeba data archivovat, co nejlepším způsobem místo klasického uložení formátu pdf.

Článek popisuje celou cestu k dobré praxi univerzity a nevynechává ani vysvětlení základních pojmů, můžete být tedy zajímavý pro odborníky i ty, kteří se touto problematikou teprve začínají zabývat.

PŘEKLAD ČLÁNKU V PDF

Článek si v originálním znění můžete přečíst ZDE.

Výzkumné projekty jako hnací síla pro vývoj open source a rychlá cesta na trh

HÉLDER, Silva, Miguel FERREIRA a FARIA. Research projects as a driving force for open source development and a fast route to market: RODA, SCAPE and E-ARK – a case study [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://purl.pt/26107/1/DLM2014_PDF/16%20-%20Research%20projects%20as%20a%20driving%20force%20for%20open%20source.pdf.

Článek popisuje open source z hlediska výzkumu a zlepšování dlouhodobé ochrany dat, konkrétně digitální repozitář RODA. RODA se vyvíjí od roku 2006, postupně do tohoto projektu byly zahrnuty i další jako je SCAPE a E-ARK. Mimo vysvětlení uvedených projektů a jejich možného využití v praxi, zde najdete také vysvětlení, co je potřeba k dalšímu použití tohoto digitálního repozitáře od pravděpodobně naprosto logického neustálého zlepšování a zachycování nových trendů přes identifikaci rizik a snadnou rozšiřitelnost open source aplikací. V počátku Vám čtení možná bude připadat příliš odborné, ale vysvětlení jednotlivých projektů je obsáhlé a pochopitelné. V závěru textu navíc najdete odkazy na webové stránky, které se popisovanou problematikou zabývají.

PŘEKLAD ČLÁNKU V PDF

Článek si v originálním znění můžete přečíst ZDE.

České paměťové instituce a digitální data, část 3.

MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj III. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 2 [cit. 2015-05-02]. ISSN 1804-4255. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-1.

V roce 2011 začala masová digitalizace v rámci projektů Národní digitální knihovna, Google Books s NK ČR a Národního digitálního archivu. Také se objevují aktivity zaměřené na uchovávání digital born dokumenty – WebArchiv, e-deposit. Logická dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů stále není v českých paměťových institucích dořešena, třebaže ve světě již existuje celá řada vyzkoušených LTP systémů, ať už komerčních, open source nebo cloudové služby. Ani výhled do roku 2017 nepřináší masivní pochopení nezbytnosti logické ochrany a zavádění systémů LTP, ale autoři předpovídají první vlaštovky, kterými ale mohou být komerční firmy. Bez strategie dlouhodobé ochrany, plánu financování a s pocitem, že digitalizace je řešením, české digitální repozitáře nebudou plně funkční.

Přečíst článek ZDE.

Návrh národní koncepce dlouhodobé ochrany digitálních dat pro knihovny

Návrh národní koncepce dlouhodobé ochrany digitálních dat pro knihovny. Ústřední knihovnická rada ČR [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://files.u-k-r.webnode.cz/200000139-36130370e3/2_Navrh_koncepceLTP2014_verze_12-11.docx.

Jednou z priorit Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 je trvalé uchovávání digitálních dokumentů, jehož součástí je Návrh národní koncepce dlouhodobé ochrany digitálních dat pro knihovny z listopadu 2014. Návrh koncepce mapuje současnou situaci v ČR, popisuje ideální stav za pět let a rozpracovává konkrétní doporučení pro jednotlivé oblasti dlouhodobé ochrany.
K hlavním cílům národní strategie patří rozvoj měřitelného plánování v rámci systému knihoven i jednotlivých projektů, zlepšení organizačních podmínek, podpora spolupráce a sdílení mezi paměťovými institucemi. Důležitou součástí je zajištění přístupu ke znalostem a technologiím pro všechny instituce produkující a sbírající digitální data, zajištění stálého financování a podpora výzkumu, kvalifikace a vzdělávání v rámci studijních programů. V neposlední řadě by mělo být vytvořeno centrální metodické centrum, které bude napomáhat se zaváděním metodik a standardů a také je nutné popularizovat problematiku dlouhodobé ochrany.

Přečíst celý článek ZDE.

Inspirujme se u sousedů: slovenský národní projekt „Centrálny dátový archív“

CINGLAN, Ivan. Národný projekt „Centrálny dátový archív“. ITlib. [online]. 2012, č. 2-digitalizácia [cit. 2015-03-29]. Dostupný z WWW: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2012/2/narodny-projekt-centralny-datovy-archiv.html?page_id=655. ISSN 1336-0779.

Univerzitní knihovna na Slovensku vzala ochranu digitálních dat a zpřístupnění kulturního dědictví vážně a díky injekci financí z eurofondů úspěšně zrealizovala dvouletý celonárodní projekt „Centrálny dátový archív“. Jeho cílem byla dlouhodobá ochrana digitalizovaného kulturního dědictví na Slovensku pomocí vybudování komplexního integrovaného systému dlouhodobého uchovávání a ochrany digitálního obsahu. V rámci projektu se vybudovala dvě datová centra v Bratislavě a v Žilině, která jsou navzájem zesíťovaná a schopná fungovat nezávisle na sobě a na jiných institucích. Centrální datový archiv uchovává digitální kopie ve spolupráci se slovenskými fondovými a paměťovými institucemi. Projekt má za sebou úspěšnou certifikaci dle ISO normy 27 001, nyní ho čekají výzvy zejména z legislativního hlediska a udržitelnosti projektu.

Přečíst celý článek ZDE.

Autor po skončení projektu vytvořil prezentaci, kde shrnuje záměr projektu, dosavadní úspěchy a výzvy. Přečíst si ji můžete ZDE.

České paměťové instituce a digitální data, část 2.

MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj II. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2015-03-29]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0. ISSN 1804-4255.

Impulzem pro digitalizaci v českých paměťových institucích byly povodně v roce 2002 a zvýšená potřeba ochrany fyzických dokumentů. NK ČR se stala jednou z mála světových knihoven, které ukládaly milióny naskenovaných stran do centrálního datového úložiště, které však nemělo stálé financování ani software pro správu dat. Mnohdy chyběl základní přehled, co kde je, kdo a kdy to tam dal. Šancí na změnu se v roce 2008 stal projekt Národní digitální knihovny a Národního digitálního archivu.
K rychle se vyvíjejícím technologiím na ochranu dat se velké instituce dostávaly prostřednictvím grantů a projektů a budovaly si vlastní IT oddělení s odborníky na digitalizaci a dlouhodobou ochranu dat. Spolupráce mezi institucemi byla minimální. Situace v menších institucích byla horší, archivní data se z finančních důvodů často ukládala na off-line optická a magnetická média.

Přečíst článek ZDE.