Monthly Archives: Březen 2015

Inspirujme se u sousedů: slovenský národní projekt „Centrálny dátový archív“

CINGLAN, Ivan. Národný projekt „Centrálny dátový archív“. ITlib. [online]. 2012, č. 2-digitalizácia [cit. 2015-03-29]. Dostupný z WWW: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2012/2/narodny-projekt-centralny-datovy-archiv.html?page_id=655. ISSN 1336-0779.

Univerzitní knihovna na Slovensku vzala ochranu digitálních dat a zpřístupnění kulturního dědictví vážně a díky injekci financí z eurofondů úspěšně zrealizovala dvouletý celonárodní projekt „Centrálny dátový archív“. Jeho cílem byla dlouhodobá ochrana digitalizovaného kulturního dědictví na Slovensku pomocí vybudování komplexního integrovaného systému dlouhodobého uchovávání a ochrany digitálního obsahu. V rámci projektu se vybudovala dvě datová centra v Bratislavě a v Žilině, která jsou navzájem zesíťovaná a schopná fungovat nezávisle na sobě a na jiných institucích. Centrální datový archiv uchovává digitální kopie ve spolupráci se slovenskými fondovými a paměťovými institucemi. Projekt má za sebou úspěšnou certifikaci dle ISO normy 27 001, nyní ho čekají výzvy zejména z legislativního hlediska a udržitelnosti projektu.

Přečíst celý článek ZDE.

Autor po skončení projektu vytvořil prezentaci, kde shrnuje záměr projektu, dosavadní úspěchy a výzvy. Přečíst si ji můžete ZDE.

České paměťové instituce a digitální data, část 2.

MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj II. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2015-03-29]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0. ISSN 1804-4255.

Impulzem pro digitalizaci v českých paměťových institucích byly povodně v roce 2002 a zvýšená potřeba ochrany fyzických dokumentů. NK ČR se stala jednou z mála světových knihoven, které ukládaly milióny naskenovaných stran do centrálního datového úložiště, které však nemělo stálé financování ani software pro správu dat. Mnohdy chyběl základní přehled, co kde je, kdo a kdy to tam dal. Šancí na změnu se v roce 2008 stal projekt Národní digitální knihovny a Národního digitálního archivu.
K rychle se vyvíjejícím technologiím na ochranu dat se velké instituce dostávaly prostřednictvím grantů a projektů a budovaly si vlastní IT oddělení s odborníky na digitalizaci a dlouhodobou ochranu dat. Spolupráce mezi institucemi byla minimální. Situace v menších institucích byla horší, archivní data se z finančních důvodů často ukládala na off-line optická a magnetická média.

Přečíst článek ZDE.

Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 1.

Jan Hrabal, Zdeněk Hruška

Článek v PDF

Přístup k bohatému literárnímu dědictví s mnoha typy umělecké a odborné literatury zajišťují od nepaměti sbírky paměťových institucí. Na konci minulého století se pomocí digitalizace začaly převádět klasické (tištěné) dokumenty do digitální podoby. Kvůli fyzické a chemické degradaci starých novin, častému užívání tištěných materiálů a vzácných tiskovin se měla zaručit jejich ochrana před nevratnou ztrátou. Digitalizace však nezaručuje ochranu dokumentů digitálních. Současná doba, která je charakteristická rapidním nárůstem počtu digitálních objektů a rychlými technologickými změnami, přináší řadu obtíží v oblasti ochrany a zpřístupnění digitálních dat pro budoucnost. Jako reakce na tyto problémy se vynořil nový obor Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů, někdy též digitální archivace (v angl. long-term preservation (LTP), digital preservation, resp. digital archiving). Jeho cílem je získávání a šíření poznatků a náležité praktické aktivity v oblasti ochrany a zpřístupnění digitálního obsahu v dlouhodobém horizontu. Continue reading Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 1.