HÉLDER, Silva, Miguel FERREIRA a FARIA. Research projects as a driving force for open source development and a fast route to market: RODA, SCAPE and E-ARK – a case study [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://purl.pt/26107/1/DLM2014_PDF/16%20-%20Research%20projects%20as%20a%20driving%20force%20for%20open%20source.pdf.

Článek popisuje open source z hlediska výzkumu a zlepšování dlouhodobé ochrany dat, konkrétně digitální repozitář RODA. RODA se vyvíjí od roku 2006, postupně do tohoto projektu byly zahrnuty i další jako je SCAPE a E-ARK. Mimo vysvětlení uvedených projektů a jejich možného využití v praxi, zde najdete také vysvětlení, co je potřeba k dalšímu použití tohoto digitálního repozitáře od pravděpodobně naprosto logického neustálého zlepšování a zachycování nových trendů přes identifikaci rizik a snadnou rozšiřitelnost open source aplikací. V počátku Vám čtení možná bude připadat příliš odborné, ale vysvětlení jednotlivých projektů je obsáhlé a pochopitelné. V závěru textu navíc najdete odkazy na webové stránky, které se popisovanou problematikou zabývají.

Článek si v originálním znění můžete přečíst ZDE.

MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj III. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 2 [cit. 2015-05-02]. ISSN 1804-4255. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-1.

V roce 2011 začala masová digitalizace v rámci projektů Národní digitální knihovna, Google Books s NK ČR a Národního digitálního archivu. Také se objevují aktivity zaměřené na uchovávání digital born dokumenty – WebArchiv, e-deposit. Logická dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů stále není v českých paměťových institucích dořešena, třebaže ve světě již existuje celá řada vyzkoušených LTP systémů, ať už komerčních, open source nebo cloudové služby. Ani výhled do roku 2017 nepřináší masivní pochopení nezbytnosti logické ochrany a zavádění systémů LTP, ale autoři předpovídají první vlaštovky, kterými ale mohou být komerční firmy. Bez strategie dlouhodobé ochrany, plánu financování a s pocitem, že digitalizace je řešením, české digitální repozitáře nebudou plně funkční.

Přečíst článek ZDE.

Návrh národní koncepce dlouhodobé ochrany digitálních dat pro knihovny. Ústřední knihovnická rada ČR [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://files.u-k-r.webnode.cz/200000139-36130370e3/2_Navrh_koncepceLTP2014_verze_12-11.docx.

Jednou z priorit Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 je trvalé uchovávání digitálních dokumentů, jehož součástí je Návrh národní koncepce dlouhodobé ochrany digitálních dat pro knihovny z listopadu 2014. Návrh koncepce mapuje současnou situaci v ČR, popisuje ideální stav za pět let a rozpracovává konkrétní doporučení pro jednotlivé oblasti dlouhodobé ochrany.
K hlavním cílům národní strategie patří rozvoj měřitelného plánování v rámci systému knihoven i jednotlivých projektů, zlepšení organizačních podmínek, podpora spolupráce a sdílení mezi paměťovými institucemi. Důležitou součástí je zajištění přístupu ke znalostem a technologiím pro všechny instituce produkující a sbírající digitální data, zajištění stálého financování a podpora výzkumu, kvalifikace a vzdělávání v rámci studijních programů. V neposlední řadě by mělo být vytvořeno centrální metodické centrum, které bude napomáhat se zaváděním metodik a standardů a také je nutné popularizovat problematiku dlouhodobé ochrany.

Přečíst celý článek ZDE.

CINGLAN, Ivan. Národný projekt „Centrálny dátový archív“. ITlib. [online]. 2012, č. 2-digitalizácia [cit. 2015-03-29]. Dostupný z WWW: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2012/2/narodny-projekt-centralny-datovy-archiv.html?page_id=655. ISSN 1336-0779.

Univerzitní knihovna na Slovensku vzala ochranu digitálních dat a zpřístupnění kulturního dědictví vážně a díky injekci financí z eurofondů úspěšně zrealizovala dvouletý celonárodní projekt „Centrálny dátový archív“. Jeho cílem byla dlouhodobá ochrana digitalizovaného kulturního dědictví na Slovensku pomocí vybudování komplexního integrovaného systému dlouhodobého uchovávání a ochrany digitálního obsahu. V rámci projektu se vybudovala dvě datová centra v Bratislavě a v Žilině, která jsou navzájem zesíťovaná a schopná fungovat nezávisle na sobě a na jiných institucích. Centrální datový archiv uchovává digitální kopie ve spolupráci se slovenskými fondovými a paměťovými institucemi. Projekt má za sebou úspěšnou certifikaci dle ISO normy 27 001, nyní ho čekají výzvy zejména z legislativního hlediska a udržitelnosti projektu.

Přečíst celý článek ZDE.

Autor po skončení projektu vytvořil prezentaci, kde shrnuje záměr projektu, dosavadní úspěchy a výzvy. Přečíst si ji můžete ZDE.

MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj II. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2015-03-29]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0. ISSN 1804-4255.

Impulzem pro digitalizaci v českých paměťových institucích byly povodně v roce 2002 a zvýšená potřeba ochrany fyzických dokumentů. NK ČR se stala jednou z mála světových knihoven, které ukládaly milióny naskenovaných stran do centrálního datového úložiště, které však nemělo stálé financování ani software pro správu dat. Mnohdy chyběl základní přehled, co kde je, kdo a kdy to tam dal. Šancí na změnu se v roce 2008 stal projekt Národní digitální knihovny a Národního digitálního archivu.
K rychle se vyvíjejícím technologiím na ochranu dat se velké instituce dostávaly prostřednictvím grantů a projektů a budovaly si vlastní IT oddělení s odborníky na digitalizaci a dlouhodobou ochranu dat. Spolupráce mezi institucemi byla minimální. Situace v menších institucích byla horší, archivní data se z finančních důvodů často ukládala na off-line optická a magnetická média.

Přečíst článek ZDE.