Archiv rubriky: Seriál

Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 4.

Jan Hrabal, Zdeněk Hruška

Článek v PDF

V závěrečném dílu našeho seriálu se tentokrát zaměříme na důvěryhodnost digitálních repozitářů a jaké nástroje jsou k dispozici pro její hodnocení. Protože důvěryhodný repozitář je jedním z důležitých cílů cesty k dlouhodobé ochraně dat.

Důvěryhodný digitální repozitář je takový, který vykonává přesně to, k čemu se zavázal. To znamená, že pokud repozitář tvrdí, že uložená data dlouhodobě bezpečně ochrání, zajistí jejich autenticitu, integritu a zpřístupní je, tak musí mít nástroje a postupy, kterými to zajistí. Důvěryhodnost ale není jen o technickém zabezpečení, nebo uložení dat – repozitář musí mít zajištěné financování, zkušené a schopné zaměstnance, podporu zřizovatele a další záležitosti pro bezproblémové fungování. Pokračování textu Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 4.

Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 3.

Jan Hrabal, Zdeněk Hruška

Článek v PDF

Ve třetím dílu našeho seriálu si na vzorových případech ukážeme, že open source hnutí se projevuje i v oblasti dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů a také se seznámíme s některými LTP projekty v České republice.

Pokračování textu Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 3.

Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 2.

Jan Hrabal, Zdeněk Hruška

Článek v PDF

Zatímco v prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali důležitosti dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů, zmínili jsme stěžejní dokument oboru (referenční model OAIS) a nastínili vhodná úložná média a strategie dlouhodobé ochrany, dnes nás čeká podrobnější pohled na problematiku formátů a metadat. Pokračování textu Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 2.

Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 1.

Jan Hrabal, Zdeněk Hruška

Článek v PDF

Přístup k bohatému literárnímu dědictví s mnoha typy umělecké a odborné literatury zajišťují od nepaměti sbírky paměťových institucí. Na konci minulého století se pomocí digitalizace začaly převádět klasické (tištěné) dokumenty do digitální podoby. Kvůli fyzické a chemické degradaci starých novin, častému užívání tištěných materiálů a vzácných tiskovin se měla zaručit jejich ochrana před nevratnou ztrátou. Digitalizace však nezaručuje ochranu dokumentů digitálních. Současná doba, která je charakteristická rapidním nárůstem počtu digitálních objektů a rychlými technologickými změnami, přináší řadu obtíží v oblasti ochrany a zpřístupnění digitálních dat pro budoucnost. Jako reakce na tyto problémy se vynořil nový obor Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů, někdy též digitální archivace (v angl. long-term preservation (LTP), digital preservation, resp. digital archiving). Jeho cílem je získávání a šíření poznatků a náležité praktické aktivity v oblasti ochrany a zpřístupnění digitálního obsahu v dlouhodobém horizontu. Pokračování textu Úvod do problematiky dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů – díl 1.