{"id":151,"date":"2015-03-02T07:11:11","date_gmt":"2015-03-02T07:11:11","guid":{"rendered":"http:\/\/ltp.knihovna.cz\/?p=151"},"modified":"2015-03-02T07:11:11","modified_gmt":"2015-03-02T07:11:11","slug":"uvod-do-problematiky-dlouhodobe-ochrany-digitalnich-dokumentu-dil-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/?p=151","title":{"rendered":"\u00davod do problematiky dlouhodob\u00e9 ochrany digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f – d\u00edl 1."},"content":{"rendered":"

Jan Hrabal, Zden\u011bk Hru\u0161ka<\/strong><\/p>\n

\u010cl\u00e1nek v PDF<\/strong><\/a><\/p>\n

P\u0159\u00edstup k bohat\u00e9mu liter\u00e1rn\u00edmu d\u011bdictv\u00ed s mnoha typy um\u011bleck\u00e9 a odborn\u00e9 literatury zaji\u0161\u0165uj\u00ed od nepam\u011bti sb\u00edrky pam\u011b\u0165ov\u00fdch instituc\u00ed. Na konci minul\u00e9ho stolet\u00ed se pomoc\u00ed digitalizace za\u010daly p\u0159ev\u00e1d\u011bt klasick\u00e9 (ti\u0161t\u011bn\u00e9) dokumenty do digit\u00e1ln\u00ed podoby. Kv\u016fli fyzick\u00e9 a chemick\u00e9 degradaci star\u00fdch novin, \u010dast\u00e9mu u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ti\u0161t\u011bn\u00fdch materi\u00e1l\u016f a vz\u00e1cn\u00fdch tiskovin se m\u011bla zaru\u010dit jejich ochrana p\u0159ed nevratnou ztr\u00e1tou. Digitalizace v\u0161ak nezaru\u010duje ochranu dokument\u016f digit\u00e1ln\u00edch. Sou\u010dasn\u00e1 doba, kter\u00e1 je charakteristick\u00e1 rapidn\u00edm n\u00e1r\u016fstem po\u010dtu digit\u00e1ln\u00edch objekt\u016f a rychl\u00fdmi technologick\u00fdmi zm\u011bnami, p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u0159adu obt\u00ed\u017e\u00ed v oblasti ochrany a zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed digit\u00e1ln\u00edch dat pro budoucnost. Jako reakce na tyto probl\u00e9my se vyno\u0159il nov\u00fd obor Dlouhodob\u00e1 ochrana digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f, n\u011bkdy t\u00e9\u017e digit\u00e1ln\u00ed archivace (v angl. long-term preservation (LTP), digital preservation, resp. digital archiving). Jeho c\u00edlem je z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed poznatk\u016f a n\u00e1le\u017eit\u00e9 praktick\u00e9 aktivity v oblasti ochrany a zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed digit\u00e1ln\u00edho obsahu v dlouhodob\u00e9m horizontu.<\/p>\n

\u00dalo\u017en\u00e1 m\u00e9dia<\/h6>\n

<\/strong>
\nZat\u00edmco u ti\u0161t\u011bn\u00fdch materi\u00e1l\u016f je intelektu\u00e1ln\u00ed obsah nerozlu\u010dn\u011b spjat s nosi\u010dem, jen\u017e informaci reprezentuje, v p\u0159\u00edpad\u011b digit\u00e1ln\u00edch informac\u00ed obsa\u017een\u00fdch v po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch souborech je obsah snadno manipulovateln\u00fd, kop\u00edrovateln\u00fd a vymazateln\u00fd. Form\u00e1ty po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch soubor\u016f se spolu se softwarov\u00fdm vybaven\u00edm ur\u010den\u00fdm pro jejich zpracov\u00e1n\u00ed neust\u00e1le vyv\u00edj\u00ed. Stejn\u011b tak se vyv\u00edj\u00ed i hardwarov\u00e9 prost\u0159edky ur\u010den\u00e9 pro instalaci softwaru a reprezentaci informac\u00ed na displej\u00edch elektronick\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f. Technologick\u00e9 komponenty zastar\u00e1vaj\u00ed a pod tlakem v\u00fdrobc\u016f jsou nahrazov\u00e1ny nov\u00fdmi. Pouh\u00e9 z\u00e1lohov\u00e1n\u00ed dat ji\u017e nesta\u010d\u00ed, nav\u00edc samotn\u00e1 m\u00e9dia ur\u010den\u00e1 pro ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed informaci podl\u00e9haj\u00ed ur\u010dit\u00e9 \u017eivotnosti. Optick\u00e9 nosi\u010de jako jsou CD a DVD nejsou pro dlouhodobou ochranu p\u0159\u00edli\u0161 vhodn\u00e1. Jejich \u017eivotnost se li\u0161\u00ed v z\u00e1vislosti na v\u00fdrobci a pou\u017eit\u00fdch materi\u00e1lech (cca od 5 let do maxim\u00e1ln\u011b n\u011bkolika des\u00edtek) a na dne\u0161n\u00ed pom\u011bry maj\u00ed malou kapacitu. Nav\u00edc se pomalu st\u00e1vaj\u00ed zastaralou technologi\u00ed, nebo\u0165 na trh vstupuj\u00ed po\u010d\u00edta\u010de, kter\u00e9 ji\u017e nemaj\u00ed hardware na \u010dten\u00ed optick\u00fdch disk\u016f. Na druhou stranu CD a DVD se v mnoha odv\u011btv\u00edch st\u00e1le pou\u017e\u00edvaj\u00ed. Z hlediska pom\u011bru cena\/v\u00fdkon se jako nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed jev\u00ed LTO p\u00e1sky (zalo\u017een\u00e9 na magnetick\u00e9m z\u00e1pisu dat), kter\u00e9 maj\u00ed \u017eivotnost 15 – 30 let a jejich velikost se pohybuje ve stovk\u00e1ch GB (LTO-5 m\u00e1 nap\u0159. velikost 1,5 TB, nejnov\u011bj\u0161\u00ed generace LTO-6 m\u00e1 2,5 TB).<\/p>\n

Referen\u010dn\u00ed model OAIS – z\u00e1kladn\u00ed dokument LTP<\/h6>\n

<\/strong>
\nV 90. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed neexistoval \u017e\u00e1dn\u00fd sjednocuj\u00edc\u00ed r\u00e1mec pro oblast dlouhodob\u00e9 ochrany digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f. V roce 2002 vznikl referen\u010dn\u00ed model OAIS (Open Archival Information System), kter\u00fd se stal ISO standardem a kter\u00fd problematiku konceptu\u00e1ln\u011b a terminologicky ukotvil. V \u010cesk\u00e9 republice vy\u0161el v roce 2014 jako \u010cSN ISO 14721.<\/p>\n

Celosv\u011btov\u011b slou\u017e\u00ed jako z\u00e1kladn\u00ed pil\u00ed\u0159 LTP. Poskytuje strategie pro tvorbu praktick\u00fdch krok\u016f dlouhodob\u00e9 ochrany digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f a ur\u010duje \u0159adu po\u017eadavk\u016f na funk\u010dn\u00ed syst\u00e9m. Definuje tak\u00e9 postaven\u00ed digit\u00e1ln\u00edho repozit\u00e1\u0159e, co\u017e je organizace lid\u00ed a technick\u00fdch syst\u00e9m\u016f odpov\u011bdn\u00fdch za ochranu a dostupnost digit\u00e1ln\u00edch dat v dlouhodob\u00e9m horizontu. Ide\u00e1ln\u011b funguje jako subsyst\u00e9m digit\u00e1ln\u00ed knihovny, kter\u00e1 umo\u017enuje jen st\u0159edn\u011bdobou ochranu dat, a kter\u00e1 m\u00e1 p\u0159\u00edstup k dat\u016fm v repozit\u00e1\u0159\u00ed a poskytuje je koncov\u00fdm u\u017eivatel\u016fm.<\/p>\n

OAIS vznikal p\u016fvodn\u011b v kontextu ochrany vesm\u00edrn\u00fdch v\u00fdzkumn\u00fdch dat, nicm\u00e9n\u011b posl\u00e9ze se uk\u00e1zalo, \u017ee koncept ochrany dat je spole\u010dn\u00fd \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch instituc\u00ed, kter\u00e9 si uv\u011bdomuj\u00ed pot\u0159ebu chr\u00e1nit data dlouhodob\u011b. N\u00e1r\u016fst digit\u00e1ln\u00edch objekt\u016f je zcela patrn\u00fd v \u0159ad\u011b oblast\u00ed jako pr\u016fmysl, medic\u00edna, st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1va, obchodn\u00ed a akademick\u00e1 sf\u00e9ra, telekomunikace a dal\u0161\u00ed. V\u00fdznam OAIS je pro obor tak velk\u00fd, \u017ee se mu budeme v\u011bnovat v jednom z dal\u0161\u00edch d\u00edl\u016f na\u0161eho seri\u00e1lu. <\/p>\n

Strategie dlouhodob\u00e9 ochrany<\/h6>\n

<\/strong>
\nExistuje n\u011bkolik hlavn\u00edch strategi\u00ed pro dlouhodobou ochranu. Prvn\u00ed z nich je refreshing (obnoven\u00ed), kdy jsou data zkop\u00edrov\u00e1na z jednoho \u00falo\u017en\u00e9ho m\u00e9dia na jin\u00e9 (stejn\u00e9ho typu). Tato strategie nen\u00ed dlouhodobou v prav\u00e9m slova smyslu, mnohem bl\u00ed\u017e m\u00e1 sp\u00ed\u0161e k pouh\u00e9mu z\u00e1lohov\u00e1n\u00ed, proto\u017ee s daty se nijak nepracuje.
\nRovn\u011b\u017e sp\u00ed\u0161e kr\u00e1tkodobou strategi\u00ed je tzv. \u201ctechnologick\u00e9 muzeum\u201d, kdy jsou uchov\u00e1v\u00e1na v\u0161echna p\u016fvodn\u00ed hardwarov\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed a na nich pak b\u011b\u017e\u00ed dan\u00fd software. I p\u0159es ve\u0161kerou p\u00e9\u010di v\u0161ak hroz\u00ed, \u017ee se za\u0159\u00edzen\u00ed porouch\u00e1 a n\u00e1hradn\u00ed d\u00edly ji\u017e nebudou k sehn\u00e1n\u00ed. <\/p>\n

Dal\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed je migrace. Nejd\u0159\u00edve si pop\u00ed\u0161eme migraci nosi\u010de – ta se pou\u017e\u00edv\u00e1 ve chv\u00edli, kdy se fyzick\u00fd nosi\u010d st\u00e1v\u00e1 zastaral\u00fdm, ale datov\u00fd form\u00e1t je\u0161t\u011b zm\u011bnu nevy\u017eaduje. Vhodn\u00fdm p\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt zkop\u00edrov\u00e1n\u00ed dat z CD na LTO p\u00e1sky, nebo z nalezen\u00e9 diskety (pokud je st\u00e1le funk\u010dn\u00ed) na nov\u011bj\u0161\u00ed m\u00e9dium. Migrace nosi\u010de se vypo\u0159\u00e1d\u00e1v\u00e1 s hardwarov\u00fdm zastar\u00e1v\u00e1n\u00edm a je tedy sp\u00ed\u0161e kr\u00e1tko- a\u017e st\u0159edn\u011bdobou strategii, p\u0159ihl\u00e9dneme-li k jednotliv\u00fdm technologick\u00fdm zm\u011bn\u00e1m prob\u00edhaj\u00edm zhruba ka\u017ed\u00fdch 5 – 7 let. <\/p>\n

Migrace form\u00e1tu spo\u010d\u00edv\u00e1 ve zm\u011bn\u011b form\u00e1tu ze zastar\u00e1vaj\u00edc\u00edho na nov\u00fd. M\u016f\u017ee a nemus\u00ed b\u00fdt spojena s migrac\u00ed na nov\u00fd nosi\u010d. P\u0159i form\u00e1tov\u00e9 migraci je nutn\u00e9 ur\u010dit tzv. \u201cv\u00fdznamn\u00e9 vlastnosti\u201d (significant properties), co\u017e jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 aspekty digit\u00e1ln\u00edho dokumentu, kter\u00e9 se sna\u017e\u00edme p\u0159evodem ochr\u00e1nit. Je pot\u0159eba, aby u obr\u00e1zku byla p\u0159evedena i barva? Je nutn\u00e9 u textu p\u0159ev\u00e9st do nov\u00e9ho form\u00e1t\u016f i rozd\u011blen\u00ed na odstavce nebo ver\u0161e? Neztrat\u00ed se smysl d\u00edla, kdy\u017e tyto vlastnosti nebudou p\u0159evedeny? A um\u00ed to nov\u00fd form\u00e1t? Takov\u00e9 ot\u00e1zky je nutn\u00e9 si p\u0159i form\u00e1tov\u00e9 migraci polo\u017eit a um\u011bt na n\u011b odpov\u011bd\u011bt. Je tak\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bd\u011bt, jak\u00e9 form\u00e1ty jsou v na\u0161em repozit\u00e1\u0159i, jak\u00e1 jsou jejich rizika a jestli nezastar\u00e1vaj\u00ed. K tomu pom\u00e1h\u00e1 nap\u0159. registr form\u00e1t\u016f PRONOM nebo UDFR. Form\u00e1tov\u00e1 migrace se v dne\u0161n\u00ed dob\u011b jev\u00ed jako jedna z nejlep\u0161\u00edch strategi\u00ed. I kdy\u017e ani tak nen\u00ed ide\u00e1ln\u00ed, nebo\u0165 st\u00e1le je zde nutnost sledovat form\u00e1ty v\u010detn\u011b jejich rizik a um\u011bt na n\u011b v\u010das reagovat. V\u00fdhledov\u011b je tedy pot\u0159eba po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b znovu a znovu migrovat na nov\u00e9 form\u00e1ty, co\u017e p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed potencion\u00e1ln\u00ed rizika v podob\u011b ztr\u00e1ty v\u00fdznamn\u00fdch vlastnost\u00ed v digit\u00e1ln\u00edch dokumentech. <\/p>\n

Jin\u00e1 strategie ochrany, toti\u017e normalizace, m\u00e1 spole\u010dn\u00e9 znaky s migrac\u00ed, ale vyu\u017e\u00edv\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159i vstupu digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f do repozit\u00e1\u0159e. Nap\u0159. p\u0159i p\u0159\u00edjmu jsou dokumenty Microsoft Word p\u0159evedeny do form\u00e1tu PDF\/A, kter\u00fd je vhodn\u00fdm a doporu\u010den\u00fdm form\u00e1tem pro dlouhodobou archivaci. Obecn\u011b lze tedy \u0159\u00edct, \u017ee normalizace znamen\u00e1 p\u0159evod na form\u00e1ty, kter\u00e9 jsou vhodn\u011bj\u0161\u00ed pro dlouhodobou ochranu. To jsou zpravidla takov\u00e9 form\u00e1ty, kter\u00e9 jsou dob\u0159e popsan\u00e9 a maj\u00ed \u0161irokou podporu – nap\u0159. form\u00e1ty MS Office nejsou vhodn\u00e9, proto\u017ee jejich popis vlastn\u00ed jedna firma, ale form\u00e1ty z Open Office vhodn\u00e9 jsou, proto\u017ee se jedn\u00e1 o open-source, jeho\u017e specifikace je ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00e1. <\/p>\n

V posledn\u00ed dob\u011b se op\u011bt vrac\u00ed my\u0161lenka emulace, jako dal\u0161\u00ed vhodn\u00e9 strategie dlouhodob\u00e9 ochrany. Emulac\u00ed je my\u0161leno napodoben\u00ed p\u016fvodn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m byl digit\u00e1ln\u00ed objekt vytvo\u0159en. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se pro star\u00e9 programy i hry, je mo\u017en\u00e9, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s znaj\u00ed, nebo maj\u00ed dokonce nainstalovan\u00fd program DOSbox, kter\u00fd se pou\u017e\u00edv\u00e1 pro hran\u00ed her p\u016fvodn\u011b ur\u010den\u00fdch pro MS DOS. D\u00edky emulaci je mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout softwarov\u00e9 i hardwarov\u00e9 nez\u00e1vislosti, na druhou stranu je d\u016fle\u017eit\u00e1 dobr\u00e1 znalost p\u016fvodn\u00edch prost\u0159ed\u00ed, aby emulace mohla b\u00fdt spr\u00e1vn\u011b provedena. <\/p>\n

Jak m\u016f\u017eete vid\u011bt, zp\u016fsob\u016f dlouhodob\u00e9 ochrany je n\u011bkolik, ka\u017ed\u00fd m\u00e1 svoje v\u00fdhody a nev\u00fdhody. Jedna univerz\u00e1ln\u00ed strategie bohu\u017eel neexistuje, i kdy\u017e r\u016fzn\u00e9 v\u00fdzkumy se sna\u017e\u00ed n\u011bjakou takovou vytvo\u0159it.
\n<\/p>\n

Pou\u017eit\u00e9 zdroje<\/h5>\n

<\/strong> (kam se tak\u00e9 m\u016f\u017eete pod\u00edvat pro v\u00edce informac\u00ed):<\/p>\n

http:\/\/www.digitalpreservation.cz<\/a><\/p>\n

http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Linear_Tape_Open<\/a><\/p>\n

ROSENTHAL, Colin, Asger BLEKINGE-RASMUSSEN a Jan HUTA\u0158. Pr\u016fvodce pl\u00e1nem d\u016fv\u011bryhodn\u00e9ho digit\u00e1ln\u00edho repozit\u00e1\u0159e (PLATTER)<\/em>. 1. vyd. Praha: N\u00e1rodn\u00ed knihovna \u010cesk\u00e9 republiky, 2009, 51 s. ISBN 978-807-0505-694. Dostupn\u00e9 z: http:\/\/www.ndk.cz\/platter-cz<\/a> <\/p>\n

CUBR, Ladislav. Dlouhodob\u00e1 ochrana digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f<\/em>. 1. vyd. Praha: N\u00e1rodn\u00ed knihovna \u010cesk\u00e9 republiky, 2010, 154 s. ISBN 9788070505885. <\/p>\n

http:\/\/apps.nationalarchives.gov.uk\/pronom<\/a><\/p>\n

http:\/\/www.dca-project.eu\/images\/uploads\/banners\/DCA_D62_Best_practices_for_a_digital_storage_infrastructure_20130506_Version1.pdf<\/a><\/p>\n

http:\/\/www.nationalarchives.gov.uk\/documents\/selecting-storage-media.pdf<\/a><\/p>\n

\"CC_licence\"<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jan Hrabal, Zden\u011bk Hru\u0161ka \u010cl\u00e1nek v PDF P\u0159\u00edstup k bohat\u00e9mu liter\u00e1rn\u00edmu d\u011bdictv\u00ed s mnoha typy um\u011bleck\u00e9 a odborn\u00e9 literatury zaji\u0161\u0165uj\u00ed od nepam\u011bti sb\u00edrky pam\u011b\u0165ov\u00fdch instituc\u00ed. Na konci minul\u00e9ho stolet\u00ed se pomoc\u00ed digitalizace za\u010daly p\u0159ev\u00e1d\u011bt klasick\u00e9 (ti\u0161t\u011bn\u00e9) dokumenty do digit\u00e1ln\u00ed podoby. Kv\u016fli fyzick\u00e9 a chemick\u00e9 degradaci star\u00fdch novin, \u010dast\u00e9mu u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ti\u0161t\u011bn\u00fdch materi\u00e1l\u016f a vz\u00e1cn\u00fdch tiskovin se … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu \u00davod do problematiky dlouhodob\u00e9 ochrany digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f – d\u00edl 1.<\/span> →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/151"}],"collection":[{"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=151"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/151\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=151"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=151"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=151"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}