{"id":302,"date":"2015-05-06T09:39:10","date_gmt":"2015-05-06T09:39:10","guid":{"rendered":"http:\/\/ltp.knihovna.cz\/?p=302"},"modified":"2015-05-06T09:39:10","modified_gmt":"2015-05-06T09:39:10","slug":"uvod-do-problematiky-dlouhodobe-ochrany-digitalnich-dokumentu-dil-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/?p=302","title":{"rendered":"\u00davod do problematiky dlouhodob\u00e9 ochrany digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f – d\u00edl 3."},"content":{"rendered":"

Jan Hrabal, Zden\u011bk Hru\u0161ka<\/strong><\/p>\n

\u010cl\u00e1nek v PDF<\/strong><\/a><\/p>\n

Ve t\u0159et\u00edm d\u00edlu na\u0161eho seri\u00e1lu si na vzorov\u00fdch p\u0159\u00edpadech uk\u00e1\u017eeme, \u017ee open source hnut\u00ed se projevuje i v oblasti dlouhodob\u00e9 ochrany digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f a tak\u00e9 se sezn\u00e1m\u00edme s n\u011bkter\u00fdmi LTP projekty v \u010cesk\u00e9 republice. <\/p>\n

<\/p>\n

Historick\u00e9 pozad\u00ed<\/h6>\n

Projekty dlouhodob\u00e9 archivace v \u010cR navazuj\u00ed na projekty orientuj\u00edc\u00ed se na procesy digitalizace a postupn\u011b se s nimi vyv\u00edj\u00ed. Knihovn\u00ed instituce za\u010daly s digitalizac\u00ed a ukl\u00e1d\u00e1n\u00edm digit\u00e1ln\u00edch dat experimentovat po\u010d\u00e1tkem 90. let. Dlouhodob\u00e1 ochrana se v t\u00e9 dob\u011b zab\u00fdvala pouze ochranou bitstreamu a nikoli logickou ochranou. Problematice dlouhodob\u00e9 ochrany se a\u017e do roku 2005 nev\u011bnovala p\u0159\u00edli\u0161n\u00e1 pozornost. Tohoto roku byl publikov\u00e1n dokument Koncepce trval\u00e9ho uchov\u00e1n\u00ed knihovn\u00edch sb\u00edrek tradi\u010dn\u00edch a elektronick\u00fdch dokument\u016f v knihovn\u00e1ch \u010cR do roku 2010. V tomto dokumentu je ji\u017e pot\u0159eba dlouhodob\u00e9 ochrany zd\u016frazn\u011bna, je zm\u00edn\u011bna hrozba ztr\u00e1ty kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed kv\u016fli zm\u011bn\u00e1m technologi\u00ed a zm\u00edn\u011bna nutnost zprovozn\u011bn\u00ed LTP syst\u00e9mu. T\u00e9ho\u017e roku vznikl v NK \u010cR Refer\u00e1t pro digit\u00e1ln\u00ed knihovnu NFS, z n\u011bho\u017e se posl\u00e9ze vyvinul Odbor digit\u00e1ln\u00edch fond\u016f (ODiF). Ten v sou\u010dasnosti spravuje a zp\u0159\u00edstup\u0148uje fondy digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f a pokr\u00fdv\u00e1 oblast dlouhodob\u00e9 ochrany. Skl\u00e1d\u00e1 se ze t\u0159\u00ed st\u011b\u017eejn\u00edch odd\u011blen\u00ed. Odd\u011blen\u00ed archivace webu m\u00e1 na starosti vyhled\u00e1n\u00ed, registraci, ochranu a zp\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e1n\u00ed dom\u00e1c\u00edch webov\u00fdch zdroj\u016f. Odd\u011blen\u00ed pro standardy prov\u00e1d\u00ed ve\u0161ker\u00e9 aktivity p\u0159i zav\u00e1d\u011bn\u00ed standard\u016f pot\u0159ebn\u00fdch pro dlouhodobou ochranu a prom\u00edt\u00e1 je do v\u00fdvoje LTP syst\u00e9mu. T\u0159et\u00ed odd\u011blen\u00ed se v\u011bnuje napln\u011bn\u00ed koncep\u010dn\u00edho rozvoje LTP syst\u00e9mu. <\/p>\n

Evropsk\u00e1 Unie si uv\u011bdomovala nezbytnost zachov\u00e1n\u00ed kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed a za\u010dala projekty dlouhodob\u00e9 ochrany podporovat. Jedn\u00edm z nich byl DigitalPreservationEurope (DPE, 2006 – 2009), do n\u011bj\u017e se zapojila i N\u00e1rodn\u00ed knihovna \u010cR a d\u00edky tomu \u0159e\u0161ila tuto problematiku na sv\u011btov\u00e9 \u00farovni se zahrani\u010dn\u00edmi odborn\u00edky. \u00da\u010dast v DPE vy\u00fastila ve spolupr\u00e1ci na projektech CASPAR a PLANETS. <\/p>\n

P\u0159eklady mezin\u00e1rodn\u00edch norem<\/h6>\n

Zna\u010dn\u00fdm p\u0159\u00ednosem pro \u010deskou komunitu byl p\u0159eklad z\u00e1kladn\u00edch ISO norem pro dlouhodobou ochranu. ISO 14 721 (t\u00e9\u017e zn\u00e1m\u00e1 jako OAIS) a ISO 16363 byly p\u0159elo\u017eeny v roce 2014 z\u00e1sluhou Ladislava Cubra ve spolupr\u00e1ci s \u00da\u0159adem pro technickou normalizaci, metrologii a st\u00e1tn\u00ed zku\u0161ebnictv\u00ed. <\/p>\n

Velmi pozitivn\u011b je nutn\u00e9 tak\u00e9 hodnotit p\u0159eklad certifika\u010dn\u00ed normy Data Seal of Approval, na kter\u00e9m se pod\u00edlel Jan Huta\u0159, Andrea Fojt\u016f, Marek Melichar a Eli\u0161ka Pavl\u00e1skov\u00e1. P\u0159eklad je voln\u011b dostupn\u00fd na webu Karlovy univerzity: http:\/\/dsa.cuni.cz<\/a>.<\/p>\n

Oblasti dlouhodob\u00e9 ochrany se v \u010cR nev\u011bnuj\u00ed jen knihovny, ale t\u00e9\u017e archiv\u00e1\u0159i v \u010dele s N\u00e1rodn\u00edm archivem, kter\u00fd do sv\u00e9ho workflow implementoval jako jednu z \u010d\u00e1st\u00ed syst\u00e9m Archivematica.<\/p>\n

Se stejn\u00fdm syst\u00e9mem experimentuje projekt LTP Pilot, kter\u00fd realizuje \u00daVT Masarykovy univerzity ve spolupr\u00e1ci s Moravskou zemskou knihovnou. Projekt je financov\u00e1n z Fondu rozvoje CESNET a jeho d\u00e9lka je 14 m\u011bs\u00edc\u016f (za\u010dal 1. z\u00e1\u0159\u00ed 2014) a m\u011bl by prov\u011b\u0159it mo\u017enosti syst\u00e9mu hlavn\u011b v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch oblastech:<\/p>\n

  • mo\u017enosti integrace s prost\u0159ed\u00edm \u00falo\u017ei\u0161t\u011b CESNETu<\/li>\n
  • ov\u011b\u0159en\u00ed n\u00e1rok\u016f Archivematiky na HW, infrastrukturu, provoz na virtu\u00e1ln\u00edch serverech<\/li>\n
  • z\u00e1lohov\u00e1n\u00ed a obnova dat<\/li>\n
  • testov\u00e1n\u00ed syst\u00e9mu \u2013 z\u00e1t\u011b\u017eov\u00e9 testy, prostupnost dat, mo\u017enosti p\u0159enosu konfigurace z jedn\u00e9 instalace na jinou<\/li>\n
  • mo\u017enosti propojen\u00ed s dal\u0161\u00edmi syst\u00e9my (DSpace, syst\u00e9my dod\u00e1vaj\u00edc\u00ed data)<\/li>\n
  • roz\u0161\u00ed\u0159itelnost syst\u00e9mu o dal\u0161\u00ed n\u00e1stroje (nap\u0159. metadata extraktor \u010di editor)<\/li>\n
  • r\u016fzn\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e pro ingest dat \u2013 velk\u00e9 objemy dat, exotick\u00e1 data, r\u016fzn\u00e9 form\u00e1ty<\/li>\n
  • simulace ud\u00e1lost\u00ed a vytv\u00e1\u0159en\u00ed report\u016f<\/li>\n
  • tvorba dokumentace v \u010de\u0161tin\u011b<\/li>\n
  • posuzov\u00e1n\u00ed Archivematiky z hlediska norem ISO 16363 a OAIS<\/li>\n

    Pokud v\u0161e prob\u011bhne podle pl\u00e1nu, bude projekt velk\u00fdm p\u0159\u00ednosem jak pro CESNET, tak i men\u0161\u00ed instituce, pro n\u011b\u017e by Archivematika (jako\u017eto open source software) mohla b\u00fdt zaj\u00edmav\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm a alternativou ke komer\u010dn\u00edm LTP syst\u00e9m\u016fm.<\/p>\n

    Open source LTP \u0159e\u0161en\u00ed<\/h4>\n

    Archivematica<\/h6>\n

    Archivematica je syst\u00e9m pro dlouhodobou ochranu digit\u00e1ln\u00edch dat, kter\u00fd je vyv\u00edjen kanadskou firmou Artefactual Systems jako open source (zdrojov\u00fd k\u00f3d i dokumentace je dostupn\u00e1 pod AGPL3 a Creative Commons licenc\u00ed). Na v\u00fdvoji se pod\u00edl\u00ed i dal\u0161\u00ed instituce – UNESCO, City of Vancouver Archives, Mezin\u00e1rodn\u00ed m\u011bnov\u00fd fond a dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 knihovny a univerzity z cel\u00e9ho sv\u011bta. Samotn\u00fd syst\u00e9m je zdarma, pen\u00edze na v\u00fdvoj proud\u00ed od instituc\u00ed, kter\u00e9 si zaplat\u00ed instalaci, integraci s dal\u0161\u00edmi syst\u00e9my, za \u0161kolen\u00ed nebo v\u00fdvoj dal\u0161\u00edch n\u00e1stroj\u016f a funkcionalit, kter\u00e9 jim sch\u00e1z\u00ed.<\/p>\n

    Archivematica b\u011b\u017e\u00ed na Linuxu a to konkr\u00e9tn\u011b na Ubuntu 12.04 LTS, ale v podstat\u011b je mo\u017en\u00e9 ji nainstalovat na jak\u00fdkoliv po\u010d\u00edta\u010d, kter\u00fd odpov\u00edd\u00e1 hardwarov\u00fdm po\u017eadavk\u016fm (nejsou velk\u00e9, i n\u011bkolik let star\u00e9 notebooky by m\u011bly spl\u0148ovat minim\u00e1ln\u00ed konfiguraci, kter\u00e1 je ov\u0161em opravdu jen minim\u00e1ln\u00ed konfigurac\u00ed a syst\u00e9m by m\u011bl slou\u017eit jen k z\u00e1kladn\u00edmu otestovan\u00ed, na b\u011b\u017en\u00fd provoz je pot\u0159eba v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdkon, proto\u017ee Archivematica je docela \u201c\u017erout\u201d v\u00fdkonu.<\/p>\n

    Archivematica pou\u017e\u00edv\u00e1 mikroslu\u017eby (microservices), co\u017e jsou v podstat\u011b programy, kter\u00e9 vykon\u00e1vaj\u00ed jednotliv\u00e9 funkce p\u0159\u00edjmu a zpracov\u00e1n\u00ed dat. N\u011bkter\u00e9 jsou produkty t\u0159et\u00edch stran (v\u011bt\u0161ina z nich je pod GNU GPL licenc\u00ed), nebo si u\u017eivatel\u00e9 mohou naprogramovat vlastn\u00ed, pokud jim ty p\u016fvodn\u00ed nevyhovuj\u00ed.<\/p>\n

    AV je vystav\u011bna na OAIS (ISO 14721<\/a>) modelu , tak\u017ee se zde setk\u00e1te se SIP, AIP i DIP bal\u00ed\u010dky, tak jak jsou definov\u00e1ny v OAIS. Samoz\u0159ejmost\u00ed je pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed PREMIS, METS, Dublin Core a dal\u0161\u00edch mezin\u00e1rodn\u00edch metadatov\u00fdch form\u00e1t\u016f.<\/p>\n

    Z\u00e1kladn\u00ed strategi\u00ed uchov\u00e1n\u00ed je normalizace form\u00e1t\u016f – AV pou\u017e\u00edv\u00e1 pro uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed pouze form\u00e1ty s otev\u0159en\u00fdmi standardy, i kdy\u017e konkr\u00e9tn\u00ed volbu nech\u00e1v\u00e1 na spr\u00e1vc\u00edch syst\u00e9mu a je tu tak prostor pro flexibilitu. Sv\u00fdm p\u0159\u00edstupem podporuje i dal\u0161\u00ed strategie – uchov\u00e1v\u00e1 toti\u017e p\u016fvodn\u00ed data, tak\u017ee podle pot\u0159eby je mo\u017en\u00e9 prov\u00e1d\u011bt jejich emulaci, ale z\u00e1rove\u0148 m\u00e1 implementovan\u00fd identifik\u00e1tor a datab\u00e1zi form\u00e1t\u016f a jejich rizik, \u010d\u00edm\u017e podporuje mo\u017enost form\u00e1tov\u00e9 migrace.<\/p>\n

    Syst\u00e9m se m\u016f\u017ee pochlubit p\u0159ehledn\u00fdm GUI v podob\u011b rozhran\u00ed webov\u00e9ho prohl\u00ed\u017ee\u010de, kter\u00e9 logicky prov\u00e1z\u00ed zpracov\u00e1n\u00edm jednotliv\u00fdch bal\u00edk\u016f dat. Co by mohlo b\u00fdt zaj\u00edmav\u00e9 pro akademick\u00e9 knihovny, tak je podporov\u00e1n automatick\u00fd p\u0159\u00edjem z DSpace za pomoci OAI-PMH a OAI API. Archivematica um\u00ed tak\u00e9 pracovat s r\u016fzn\u00fdmi druhy \u00falo\u017en\u00fdch m\u00e9di\u00ed – RAID pole, magnetick\u00e9 p\u00e1sky nebo jin\u00e1 m\u00e9dia, i kdy\u017e zde nar\u00e1\u017e\u00edme na jej\u00ed slabou str\u00e1nku a tou je, \u017ee v syst\u00e9mu zat\u00edm chyb\u00ed n\u00e1stroje na spr\u00e1vu a ulo\u017een\u00ed v\u00edce kopi\u00ed na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech. Nicm\u00e9n\u011b i tak se jedn\u00e1 o zaj\u00edmav\u00fd SW, kter\u00fd je mo\u017en\u00e9 provozovat samostatn\u011b jako LTP \u0159e\u0161en\u00ed, nebo m\u016f\u017ee b\u00fdt jen jedn\u00edm kole\u010dkem v syst\u00e9mu a zaji\u0161\u0165ovat nap\u0159. jen ingest a normalizaci dat. V tomto ohledu je mo\u017en\u00e1 velk\u00e1 flexibilita a z\u00e1le\u017e\u00ed pouze na instituci, jak se rozhodne Archivematiku vyu\u017e\u00edt.<\/p>\n

    V\u00edce informac\u00ed o Archivematice je mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt na webu: www.archivematica.org<\/a>.<\/p>\n

    RODA<\/h6>\n

    Syst\u00e9m RODA je \u00fapln\u00fd digit\u00e1ln\u00ed repozit\u00e1\u0159 poskytuj\u00edc\u00ed funkcionality v\u0161ech hlavn\u00edch jednotek referen\u010dn\u00edho modelu OAIS. Je schopen ingestu, \u0159\u00edzen\u00ed a umo\u017e\u0148uje p\u0159\u00edstup k digit\u00e1ln\u00edmu obsahu. Roda je budov\u00e1na v jazyce JAVA a je tak nez\u00e1visl\u00e1 na jak\u00e9koli architektu\u0159e, designu, hardwaru \u010di strategii uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b jsou v n\u011bm zabudov\u00e1ny aktivity pro strategii migrace. Podporuje stovky form\u00e1t\u016f a d\u00edky jej\u00edmu nastaven\u00ed je schopna se v budoucnu roz\u0161\u00ed\u0159it o dal\u0161\u00ed nov\u00e9 form\u00e1ty a o n\u00e1stroje pro lep\u0161\u00ed podporu uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed. Jistota kvality a pou\u017eit\u00ed metadat zaji\u0161\u0165uje autenticitu z\u00e1znam\u016f a umo\u017e\u0148uje tak stopovat v\u0161echny zm\u011bny, kter\u00e9 prob\u011bhly na digit\u00e1ln\u00edm z\u00e1znamu. V\u0161echny akce provedeny v repozit\u00e1\u0159y jsou z d\u016fvodu bezpe\u010dnosti a odpov\u011bdnosti ukl\u00e1d\u00e1ny do logu. RODA se skl\u00e1d\u00e1 z modul\u016f jako jsou Ingest, kter\u00fd validuje vlo\u017een\u00e9 informace a tak\u00e9 extrahuje technick\u00e1 metadata z ingestovan\u00fdch soubor\u016f; Data management spravuj\u00edc\u00ed deskriptivn\u00ed metadata zalo\u017een\u00e9 na Mezin\u00e1rodn\u00edm standardu pro archivn\u00ed popis (International Standard for Archival Description, ISADg) a podporovan\u00e9 standardem EAD\/XML; modul Archivace je pod spr\u00e1vou Fedora Commons, pro jednodu\u0161\u0161\u00ed z\u00e1lohovatelnost jsou data ukl\u00e1d\u00e1na do syst\u00e9mu odd\u011blen\u011b od metadat. Modul p\u0159\u00edstupu, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159\u00edstup je zaji\u0161t\u011bn webov\u00fdm prohl\u00ed\u017ee\u010dem. Modul administrace obsahuje pokro\u010dil\u00e9 administrativn\u00ed rysy (spr\u00e1va u\u017eivatel\u016f, reporty, konfigurace ingest workflow, prohl\u00ed\u017ee\u010d log\u016f, spr\u00e1va opr\u00e1vn\u011bn\u00ed). D\u00e1le se tam nach\u00e1z\u00ed proces prov\u00e1d\u011bn\u00ed pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed akc\u00ed pro uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed, jen\u017e je zabudov\u00e1n v modulu administrace.<\/p>\n

    \"CC_licence\"<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Jan Hrabal, Zden\u011bk Hru\u0161ka \u010cl\u00e1nek v PDF Ve t\u0159et\u00edm d\u00edlu na\u0161eho seri\u00e1lu si na vzorov\u00fdch p\u0159\u00edpadech uk\u00e1\u017eeme, \u017ee open source hnut\u00ed se projevuje i v oblasti dlouhodob\u00e9 ochrany digit\u00e1ln\u00edch dokument\u016f a tak\u00e9 se sezn\u00e1m\u00edme s n\u011bkter\u00fdmi LTP projekty v \u010cesk\u00e9 republice.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7,4],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/302"}],"collection":[{"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=302"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/302\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=302"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=302"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/ltp.knihovna.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=302"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}